No jo, už je to tak a i Švejk by se nad tou „švejkovinou“ musel smát… Nejdříve „stvořitel“ krize a „neposkvrněný“ premiér Nečas veřejně lhal, když opakovaně deklaroval nevědomost o nezákonných aktivitách vedoucí své kanceláře, čím zbytečně prodlužoval čas podání své demise (které se stejně nakonec nevyhnul, stejně tak jako přiznání intimního vztahu se svou „soukmenovkyní“). Následně zase prezident Zeman nejdříve potvrdil ochotu jednat s parlamentními stranami o možném řešení krize, potom si to rozmyslel, tyto obešel a jmenoval premiérem nikým nepodpořeného p.Rusnoka, kterého nechal dva týdny sestavovat kabinet navzdory nesouhlasu politických stran, zastoupených v Poslanecké sněmovně.
Když už je zřejmé to, s čím musel prezident i premiér od samého počátku počítat, tj. že jejich „loutková“ vláda dostatečnou podporu nezíská, snaží se prezident případný proces jmenování nové vlády už dopředu oddalovat avizovanou záminkou ověření podpisů 101 poslanců sněmovní většiny ještě předtím, než vůbec začne zvažovat, zda stranám bývalé vládní koalice svěří případný druhý pokus o sestavení vlády.
Je úplně zřejmé, o co tady jde a všem už je dávno jasné, že zájmy tohoto národa to určitě nejsou. Udělat vše pro získání, resp. pro udržení svého místečka co možná nejdéle a mít při tom „krytá záda“. Čím déle bude trvat výhodné a příznivé „status quo“, tím lépe. Je výhodné mít okruh „zavázaných příznivců“ co nejširší. Nikdo totiž neví, jestli ten, komu dnes JÁ přiděluji moc, prodávám výhodně státní majetek, přihazuji odměny, zakázky, trafiky a teplé místečka, nebude někdy v budoucnu v pozici, ve které bude zase o tom samém rozhodovat ON sám. Možná si potom vzpomene i na mě- „Já na bráchu, brácha na mě.“
Urážející na tom je, že tyto machinace, kupčení, zlodějina se děje přímo před našim zrakem, úplně veřejně, bez jakéhokoliv studu,ve jménu jakéhosi „státního zájmu“, či „zachování demokracie“ a zloději v oblecích se nám všem smějí přímo do tváře. No a když už je situace opravdu neudržitelná, když už někdo mlaská opravdu JÓÓÓ hlasitě, tak ho prostě obětují ve prospěch „dobré věci“, ale s náležitou publicitou a divadlem, aby deklarovali zájem o blaho národa.
